Jste zde: Úvod » Informace » Technologie » Bioplynové stanice
Bioplyn je plyn produkovaný během anaerobní digesce organických materiálů a skládající se zejména z metanu (CH4) a oxidu uhličitého (CO2).
Anaerobní digesce označuje kontrolovanou mikrobiální přeměnu organických látek bez přístupu vzduchu za vzniku bioplynu a digestátu. Produktem digesce je digestát, který splňuje kvalitativní požadavky vyhlášky o biologických metodách zpracování biologicky rozložitelných odpadů.
Termín anaerobní digesce má několik synonym, která se zcela nebo zčásti překrývají: anaerobní fermentace, anaerobní stabilizace a anaerobní vyhnívání.
Bakteriální produkce metanu se vyskytuje v přirozených anaerobních prostředích, jež vznikají v sedimentech, zamokřených půdách, rýžových polích, trávících systémech apod. Bakterie zodpovědné za produkci metanu patří do unikátní genealogické skupiny, o které panuje přesvědčení, že se vytvořila dávno před tím, než se v zemské atmosféře objevil kyslík.
Pro popis anaerobní digesce byly vytvořeny postupem času tři modely.
Nejstarší model předpokládal dvoufázový proces, který zahrnoval acidogenní fázi, během které jsou produkovány mastné kyseliny a metanogenní fázi, v jejímž průběhu metanogeni přeměňují tyto kyseliny na CO2 a CH4, ale mohou také k produkci metanu využít CO2 a H2.
Třífázový model, popsaný Mackiem a Bryantem (1981), začíná fermentační fází, ve které jsou komplexní organické materiály (např. uhlovodíky, proteiny a lipidy) konvertovány na mastné kyseliny, alkoholy, CO2 a čpavek. Ve druhé fázi vodík produkující acetogenní baktérie štěpí tyto produkty na H2, CO2, acetát a nižší mastné kyseliny. Ve třetí fázi využívají metanogeni H2, CO2 a acetát pro produkci metanu a mikrobiální biomasy.
Dnes je uznáván nejnovější čtyřfázový model.
Průběh čtyřfázové anaerobní fermentace načrtnul Nordberg (1996).
Tento model zahrnuje čtyři hlavní skupiny mikroorganismů:
Klíčovým momentem produkce metanu je přenos vodíku mezi acetogenními a metanogenními bakteriemi.
Bioplynové stanice jsou moderní a ekologická zařízení, která se běžně provozují v ČR i ve světě. Zpracovávají širokou škálu materiálů nebo odpadů organického původu prostřednictvím procesu anaerobní digesce bez přístupu vzduchu v uzavřených reaktorech. Výsledkem procesu je bioplyn, který je zatím nejčastěji využíván k výrobě elektřiny a tepla, a dále digestát, který lze použít jako kvalitní hnojivo (obdoba kompostu).
Statistika výroby bioplynu v EU dokládá rostoucí význam tohoto oboru např. z hlediska výroby obnovitelné energie. V roce 2006 bylo v rámci zemí EU z bioplynu, kalového plynu a skládkového plynu vyrobeno celkem 17,3 TWh elektrické energie (tedy 17,3 miliard kWh). Porovnání s rokem 2005 přitom ukazuje meziroční nárůst výroby elektřiny o takřka 29 % (celkem 13,4 TWh v roce 2005). Pro představu: množství elektrické energie, vyrobené z bioplynu v celé Evropě, převyšuje o 44 % výrobu elektrické energie české jaderné elektrárně Temelín (12,02 TWh v roce 2006).
Bioplynové stanice zpracovávají mimo vedlejších zemědělských produktů i průmyslové a komunální bioodpady. Bioplynové stanice mohou být zemědělské, kde bývá nejčastěji provozovatelem větší zemědělský podnik, nebo stanice komunální a průmyslové související s čistírnami odpadních vod, kde bývá provozovatelem např. město či průmyslový podnik. Do kategorie bioplynových stanic se ještě řadí skládkový plyn, který je řízeně produkován a jímán ze skládek odpadů.
Modernizačního fond Evropské unie
20.7.2022 | Modernizačního fond Evropské unie poskytne až 300 mld CZK na investice do obnovitelných zdrojů energie.
10.1.2022 | Nové dotace na úspory energie pro rodinné i bytové domy.
Copyright © 2007–2025 Green Technology s.r.o. - obnovitelné zdroje, solární panely, bioplyn | Mapa stránek
Tvorba www stránek Olomouc